Snímek: ČCCR
DIVOKÁ ŠÁRKA
Romantické údolí v Praze 6 (cestou na letiště Ruzyň) dá okamžitě zapomenout na hluk velkoměsta. Patří k tomu „nejdivočejšímu“, co lze v Praze vůbec najít. Vysoké členité skály, jimiž se v úzké štěrbině proplétá Šárecký potok. Na skalách najdeme louky i lesy, na příkrých svazích kamenitá pole a teplomilnou vegetaci. Uprostřed údolí je koupaliště.
STROMOVKA
Nejoblíbenější místo pro procházky, cyklistiku a relaxaci je zároveň největším pražským parkem. Někdejší loviště českých panovníků, Královská obora, získalo koncem 18. století podobu anglického parku. Roku 1804 sem pak poprvé mohla zavítat veřejnost bez modré krve. Rozsáhlé louky a stovky vzácných dřevin – několikasetleté duby, buky. Rybníčky s divokými kachnami či racky přilétajícími od blízké Vltavy. Na holešovickém okraji se nachází Výstaviště, někdejší Park oddechu a kultury Julia Fučíka, kde se pořádá mj. tradiční a oblíbená matějská pouť. Stromovka byla zaplavena při povodních v roce 2002, ale z větší části už je park v pořádku.
STŘEDOČESKÝ KRAJ
BRDY
Vrchovina JZ od Prahy ostře kontrastuje s okolní krajinou polí. Zdejší hluboké lesy obývá množství vzácných živočichů a rostlin jako orchideje, kosatce či upolíny. V rybnících loví volavky, čáp černý i orel mořský.
KŘIVOKLÁTSKO
Unikátní krajina skal a lesů, kde už za Přemyslovců jezdili králové na lovy, je biosférickou rezervací UNESCO. Typické jsou tu strmé rokle a sutě se smíšeným lesem. V údolí Berounky se nacházejí výrazné skalní útvary (Čertova skála). Příznivé klima napomáhá k životu mnoha zvířatům (jeleni, ledňáček, čáp černý, sovy, rak kamenáč). Okolí Berounky proslavil nezapomenutelným způsobem Ota Pavel.
ČESKÝ KRAS
U Berounky se také nachází největší vápencové území v Čechách. Právě tady jsou i známé Koněpruské jeskyně, staré až 400 miliónů let, s krápníkovou výzdobou ve třech patrech chodeb a dómů. Přístupná je trasa 620 m. Další cennou lokalitou oblasti je Klonk u Suchomlast.
VELKÝ BLANÍK
Až bude českému národu nejhůře, rytíři spící v nitru hory se probudí a vyjedou mu na pomoc v čele se sv. Václavem. Legenda se váže k hoře Blaník, rytíře tu asi neuvidíte, zato neporušenou přírodu v místní chráněné krajinné oblasti (květy vstavače, káňata, raci).
PLZEŇSKÝ KRAJ
ŠUMAVA
Biosférická rezervace UNESCO představuje nejrozsáhlejší zalesněné území střední Evropy, lesy pokrývají 80 %. Z území, která se nacházejí na západočeské půlce Šumavy, jsou nejcennější Modravské slatě. Krásná jsou ledovcová jezera (Čertovo či Černé), přes 30 m hluboká. Pár kilometrů od Černého se nachází rokle Bílá strž s 9m vodopádem. Tajuplná jsou rašeliniště jako Tříjezerní slať. Dravá je říčka Vydra s množstvím peřejí, jejíž hluboké údolí Povydří patří do první zóny NP (žije tu vydra i jezevec).
HROMNICKÉ JEZÍRKO
Mrtvé jezírko se nachází na dně bývalého lomu. Z kamenečných břidlic se tu vyráběla kyselina sírová, kterou ve zředěné koncentraci obsahuje i voda. Proto je také hustá a má červené zabarvení.
PARK V CHUDENICÍCH
Arboretum (cca 2 ha) nedaleko Švihova patří k nejhezčím v tuzemsku. Založili ho Černínové jako školku pro pěstování dřevin. Polovina dovezená z Ameriky (douglaska tisolistá).
ÚDOLÍ BEROUNKY
Začíná tu údolí Berounky, které díky meandrům dosahuje délky 139 km. Sama Berounka vzniká kuriózně: soutokem Mže a Radbuzy v Plzni. Pak přichází přírodní park Horní Berounka, Třímanské skály či Chlumecká stráň s porostem tisu.
JIHOČESKÝ KRAJ
ŠUMAVA
V jihočeské části Šumavy se nachází Boubínský prales rozkládající se na svahu 1362 m vysoké hory. Nejstarším stromům je až 400 let. Pod horou Plechý lze obdivovat ledovcové Plešné jezero. U Černé hory zase pramení Vltava. Šumavským kamenným mořem se nazývá rezervace Čertova stěna.
NOVOHRADSKÉ HORY
Především kraj hlubokých lesů. Vysoká hora, Kraví a Kuní dosahují tisíce metrů nad mořem. V oblasti se nacházejí rezervace Žofínský a Hojnovodský prales. Kvůli plavení dřeva byly od konce 18. století stavěny malé údolní nádrže.
ČESKÁ KANADA
Málo osídlené území se vyznačuje drsnou krajinou i podnebím. Příroda je divoká a lesy hluboké, jsou tu roztroušeny bizarní žulové útvary, v oblasti jsou rybníky i vysoké kopce. Prochází tudy známá úzkokolejka z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice.
TŘEBOŇSKÉ RYBNÍKY
Rybníky hrají důležitou roli pro vodní ptactvo. Část rašelinišť a mokřadů představuje unikátní ekosystém. Hnízdí tu i orel mořský. Historie rybníků spadá do doby Karla IV., jako soustava začínají fungovat od 16. století.
BLANSKÝ LES
Hlavní lokalitou oblasti je vrchol Kleť (1084 m) s nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách z roku 1825. Za jasného počasí lze vidět i Alpy.
KARLOVARSKÝ KRAJ
SLAVKOVSKÝ LES
CHKO vyznačující se lesy a množstvím vzácných rašelinišť (Křížaly, Homolka). Jedním z nich je i Smraďoch, rezervace s bahenními sopkami, z kterých vyvěrá oxid uhličitý a páchnoucí sirovodík. Pěkná naučná stezka mezi borovicemi vede Kladskými rašelinami, kde rostou i masožravé rostliny. V oblasti Slavkovského lesa se vyskytuje vzácná léčivá rostlina arnika chlumní. Mnohá zimoviště tu mají netopýři, hojně je zastoupena lesní zvěř.
KOMORNÍ HŮRKA
Jen 2 km od Františkových Lázní se nachází tato nejmladší vyhaslá sopka ve střední Evropě. U vstupu je umístěn re-liéf na památku J. W. Goetha, který dal podnět k prozkoumání sopky.
SOOS
Vývěry minerálních pramenů a výdechy oxidu dusičitého coby živoucí doklad vulkanické činnosti lze vidět v národní přírodní rezervaci Soos (221 ha). Kdysi se tu těžila rašelina určená pro nedaleké lázně v Karlových Varech. Ke zvláštnostem patří tzv. mofety, prohlubně připomínající miniaturní sopečné krátery.
KRUŠNÉ HORY
Až přes tisíc metrů nad moře vystupují převážně smrkem zarostlé vrcholky hraničního hřebene s Německem, Krušných hor. Nejvyšší horou členité oblasti je Klínovec (1244 m). Nachází se tu i množství rašelinišť a vřesovišť.
ÚDOLÍ OHŘE
Mezi Loktem a Doubím se nachází jedno z nejhezčích míst regionu, když se nad levým břehem řeky Ohře zdvihá skupina Svatošských skal (rezervace již od roku 1933). Skály mají své legendy a zaujaly i takové velikány jako Goetha, který tu několikrát pobýval.
ÚSTECKÝ KRAJ
LABSKÉ PÍSKOVCE
Skalní města, hluboké soutěsky a rokle tvoří také CHKO Labské pískovce. Za pozornost stojí 3km zalesněný kaňon Pavlino údolí. Úžasným skalním pískovcovým městem jsou Tiské stěny s výškou až 70 m. Krásnou vyhlídku na údolí Labe slibuje tzv. Belveder.
ČESKĚ STŘEDOHOŘÍ
Fascinujícími sopečnými tvary se prezentuje pohoří obklopující řeku Labe. Ta vytvořila třeba tak malebné místo, jako je 4km údolí Brána Čech. Z vrcholů je nejznámější kupovitý Říp či kuželovitá Milešovka. V oblasti lze vidět lávové proudy, suťová pole i vodopády.
LUŽICKÉ HORY
Nižší pohoří s množstvím rekreačních chalup. Zajímavý je vrch Jedlová či Sirný pramen u Horní Světlé, který získal jméno podle shluku žlutých a červených barev v prameništi. Skalní bránu lze vidět u masívu Milštejn, kolem jsou jeskyně i staleté stromy. Vodorovnými čedičovými sloupci je zase známý skalnatý vrch Pustý zámek.
ČESKO-SASKÉ ŠVÝCARSKO
Skalní soutěsky, stěny, brány a další útvary charakterizují NP, součást Labských pískovců. K raritám patří Pravčická brána, s výškou 16 m a šířkou 16,5 m největší skalní oblouk střední Evropy. Turistickou branou do oblasti je Hřensko, kam se ze sevřeného skalního kaňonu 50 až 100 m hlubokého hrne říčka Kamenice. Oblíbeným cílem je i skalní město Jetřichovické stěny.
LIBERECKÝ KRAJ
JIZERSKÉ HORY
Na jedné straně vrcholky přes tisíc metrů, na druhé kaňony řek Jizery a Smědé. Takové jsou Jizerské hory. Pěkné naučné stezky nabízejí rašeliniště a jezírka kolem balvanitého koryta Jizery. Nachází se tu čedičový vrch Bukovec se vzácnou květenou (lilie, lýkovec). Žulové skalní útvary různých tvarů najdeme v rezervaci Stržový vrch.
PANSKÁ SKÁLA
Píšťaly varhan připomíná unikátní skalní útvar nedaleko Kamenického Šenova. Tvoří ho šestiboké a pětiboké čedičové sloupce dosahující až 12 m. Skála vulkanického původu patří k nejstarším geologickým rezervacím u nás. Často ji vyhledávají filmaři.
ČESKÝ RÁJ
Nejstarší chráněná oblast v tuzemsku. Pohádkovou atmosféru dodávají krajině pískovcová skalní města, brány, věže a jeskyňky spolu se zříceninami hradů. K nejkrásnějším lokalitám patří Hruboskalsko, zalesněný hřeben s bizarními skalami a více než 400 skalními věžemi.
KRKONOŠE
Do kraje zasahuje západní část nejvyššího českého pohoří s několika cennými místy. Nejkrásnějším jsou desetimetrové Mumlavské vodopády na říčce v Anenském údolí poblíž Harrachova. Krkonoše byly již roku 1963 vyhlášeny národním parkem.
MALOSKALSKO
České Dolomity se občas nadneseně říká Suchým skalám, které se nacházejí severně od Turnova nad údolím řeky Jizery. Tvarem připomínají plameny či dračí hřbet.
BÍLÉ KAMENY
Nápadnou bílou barvou upoutá už zdálky tento skalní útvar u obce Jítrava v Lužických horách. Vznikl z křemenitého pískovce a někdy se mu přezdívá Sloní skály.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
KRKONOŠE
Nejdůležitější české pohoří, kde pramení Labe. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě i Sněžka (1602 m). Zajímavá údolí vymodelovaly pravěké ledovce (Bílé Labe, Labský důl, Obří důl). Vodopády lze vidět právě v Labském dole, Pančavský dosahuje 148 m. Převážným porostem jsou smrky. Ve flóře je květena z různých klimatických pásem. Na náhorních plošinách je na 50 rašelinišť.
PRACHOVSKÉ SKÁLY
Nejznámější část Českého ráje s až 40m skalními věžemi. Ve skalním městě vznikla bludiště s průchody, soutěskami, zřícenými bloky a jeskyněmi.
BROUMOVSKO
Skalními městy se pyšní i oblast zahrnující Adršpašské a Teplické skály, Broumovské stěny (10km hřeben) či stolovou horu Ostaš. Zvláštností je chladná soutěska Sibiř s cennou flórou ve stinné rokli.
ORLICE
Údolní niva řeky Orlice se zbytky starého řečiště. Mokré louky přecházejí ve slatinné s tůněmi, meandry a opuštěnými rameny. Na 30 druhů ryb.
ORLICKÉ HORY
Smrkový les pokrývá většinu pohoří, které tvoří SV hranici s Polskem. Původní pralesovitá bučina v rezervaci Bukačka. Rašeliniště v sedle nejvyšší hory Velké Deštné (1115 m).
PARDUBICKÝ KRAJ
ŽELEZNÉ HORY
Podél jihozápadní hranice kraje se rozkládá CHKO o rozloze 28 tisíc ha, jejímž centrem je vodní nádrž Seč. V blízkosti se nachází lesnatý skalní ostroh Oheb. Původní bukové porosty a olšiny podél potoků lze vidět v rezervaci Lichnice-Kaňkovy hory na severozápadě, na hlavním hřebeni Železných hor. Vyhledávané jsou dvě velké rokle (Lovětínská, Hedvikovská).
ŽĎÁRSKÉ VRCHY
Oblast kolem horního toku Chrudimky má pestré přírodní podmínky a výrazně převyšuje okolní krajinu. Hlavní vrchol Devět skal (836 m). Z poloviny zalesněné území, převažují smrky a buky.
ORLICKÉ HORY
Tato CHKO zasahuje do kraje svým jižním okrajem, do okolí Klášterce nad Orlicí a Kunvaldu. Řeka Divoká Orlice tu ostře mění směr a její dravý proud vytváří malebný zářez v rulových skalách. Při hranicích s Polskem se tu nachází romantické místo s kamenným mostem Zemská brána.
TOULOVCOVY MAŠTALE
Bizarní členité skalní útvary z pískovce se nacházejí u Poličky. Chráněnou oblast o více než tisíci hektarech vyhledávají především vyznavači jízdy na kole.
KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK
Nejvyšší vrcholek regionu a třetí v zemi (1424 m) si získal přízvisko Střecha Evropy, jeden z jeho vrcholů Klepý tvoří hlavní evropské rozvodí pro Černé, Severní a Baltské moře.
VYSOČINA
ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA
Nejrozsáhlejší horopisná oblast v zemi vyplňuje takřka celé území kraje. Charakteristická jsou výrazná údolí vzniklá působením vodních toků. Pramení tu Sázava, Jihlava, Oslava či Svratka. Už ve 13. století se tu zakládaly první rybníky, největší Velké Dářko má rozlohu 206 ha. Z velkých přehradních nádrží jmenujme Vírskou či Švihov. Nejvyššími vrcholy jsou Javořice (837 m) a Devět skal (836 m).
ÚDOLÍ OSLAVY A CHVOJNICE
Obě řeky protékají kaňonem s teplomilnou vegetací. Jedno z posledních míst, kde řeka přirozeně meandruje. Toky se spojují u zříceniny Kraví hora. V okolí další hrady a zámky.
ŽĎÁRSKÉ VRCHY
CHKO protkaná údolími řek a potoků. Typické jsou roztroušené skalní útvary a balvanité sutě. Nachází se tu Radostínské rašeliniště s cennou flórou, Žákova hora se zbytky jedlobukového pralesa, Ranská bahna s prameništním a potočním porostem jasanu a olše. Dále rulový skalní útvar s původní vegetací Čtyři palice, Štíří důl s mnoha chráněnými živočichy, či vzácné druhy hmyzu a rostlin na slatinných loukách u rybníka Řeka.
ÚDOLÍ DOUBRAVY
Oblast příkrých skalnatých svahů čnících nad korytem řeky až do výšky 60 m. Oblíbená je 20m skalní věž Čertův stolek s úzkými puklinovitými jeskyňkami.
MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP
Rezervace proslulá geologickým podložím, hadcem, který umožňuje výskyt vzácných kapradin a trpasličích forem stromů.
ZLÍNSKÝ KRAJ
BÍLÉ KARPATY
Jedinečné přírodní společenství je biosférickou rezervací UNESCO. Ve zdejší parkové krajině a na horských loukách roste řada vzácných rostlin. Z nejvyšší hory Velká Javořina (970 m) je krásný výhled na Moravu i Slovensko. Z Valašských Klobouků se vyráží na hřebenové túry.
BESKYDY
Drsná zalesněná horská krajina, zbytky pralesních porostů a chránění živočichové (rys, vlk). V sedle hor se nalézá oblíbený areál Pustevny s dřevěnou lidovou architekturou. Odsud vede cesta na bájnou horu Radhošť.
HOSTÝNSKÉ VRCHY
Velké množství turistických tras protkává mírně zvlněné kopce. V lesích se nacházejí staré nádrže na splavování dřeva či milíře na uhlí. Rozmanitá je nedaleká Vizovická vrchovina, kde se střídají horské hřebeny s úrodnými nížinami.
CHŘIBY
Pomyslnou hranici mezi Hanou a Moravským Slováckem tvoří tento kopcovitý masív. Mírné stráně mnozí označují za houbařský ráj.
JAVORNÍKY
Členité svahy pokrývají husté lesy. Pramení tu mnoho potoků. Perlou oblasti je pískovcové město Pulčínské skály s rozeklanými vrcholy a chladnými jeskyněmi. V Javorníkách je řada menších rezervací se vzácnou flórou jako třeba pralesní Razula.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SOUTOK MORAVY A DYJE
Nejjižnější, nejteplejší a nejníže položené místo v zemi se nachází na trojmezí s Rakouskem a Slovenskem. Dvě největší moravské řeky tvoří u svého soutoku 9 km širokou údolní nivu s řadou mrtvých ramen, kterou pokrývá souvislý starý lužní les.
BÍLÉ KARPATY
Tato CHKO leží na hranicích se Slovenskem. Rozlehlé louky s ojedinělými stromy obklopenými bukovými lesy dávají oblasti nádech anglického parku. Kvetou tu vzácné orchideje, sněženky a lilie.
ŽDÁNICKÝ LES
Harmonická krajina listnatých lesů, pastvin, sadů. Rozmanité přírodě odpovídá i bohatost rostlinných a živočišných druhů.
PODYJÍ
Zdejší NP leží v údolí Dyje mezi Vranovem a Znojmem, z jihu ohraničen hranicí s Rakouskem. Výjimečně nedotčená příroda. Meandrující Dyji obklopují strmé skalnaté srázy s věžovitými útvary, sutěmi a kamennými moři. Vzácné druhy živočichů (vydra, čáp černý, ještěrka zelená) a rostlin (lilie).
MORAVSKÝ KRAS
Krápníkové jeskyně, kaňony, propasti a ponorné řeky, to vše je součástí systému krasových jevů. Nachází se tu známá ponorná řeka Punkva a také propast Macocha hluboká 138,7 m. Krásnými krápníky vynikají jeskyně Kateřinská a Punkevní.
PÁLAVA
Biosférická rezervace UNESCO (1986) zahrnuje Pavlovské vrchy, masív z bílého vápence s krasovými jevy a propastmi. Od nejvyššího vrcholu Děvína Pálava klesá k Novomlýnským nádržím. Teplomilné druhy flóry a fauny (kudlanka, ještěrka zelená).
OLOMOUCKÝ KRAJ
JESENÍKY
Tuto CHKO tvoří z velké části pohoří Hrubý Jeseník. Krásná členitá krajina s bohatou květenou. V místě dunajsko-oderského rozvodí leží Ramzová. Oblast má pověst nejzasněženějších hor v zemi.
HRANICKÁ PROPAST
Nikoliv Macocha, ale právě Hranická propast, kterou poprvé vyznačil na proslulé mapě Moravy Jan Amos Komenský roku 1627, je nejhlubší roklí v tuzemsku. Potvrzeno je zatím 274,5 m, ale o skutečné hloubce se vědci zatím pouze dohadují. Na vzniku propasti se podílely termální prameny s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Místo je dostupné po naučné stezce v národní rezervaci Hůrka u Hranic.
JAVOŘÍČSKÉ JESKYNĚ
Několik kilometrů dlouhý jeskynní systém s gigantickými dómy, chodbami a propastmi. Velmi bohatá krápníková výzdoba mnoha forem, tvarů i barev.
LITOVELSKÉ POMORAVÍ
Rozsáhlý komplex lužních lesů kolem řeky Moravy. Vyskytuje se tu řada cenných a chráněných rostlin i živočichů.
TŘEŠÍN U LITOVLE
Krasový hřeben nad údolím řeky Moravy. Patří sem i Mladečský kras s třetihorními jeskyněmi. Archeologicky nesmírně cenná lokalita, největší jeskynní sídliště kromaňonského člověka na našem území.
REJVÍZ
Rozsáhlé rašeliniště se vzácnými mechovými jezírky se nachází poblíž historické obce Zlaté Hory. Lokalita je národní přírodní rezervací.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY
Usedlosti na samotách, dřevěné kostelíky a roubenky, malebná údolí, pasoucí se ovce. Symboly pohoří ve východní části regionu, které přesahuje i do Polska a na Slovensko. Nádherné je především údolí Ostravice s četnými peřeji. Zbyly tu pozůstatky pralesů, rašeliniště, horské bučiny a louky. Objevuje se tu vlk, medvěd, rys, vydra. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1323 m). K oblíbeným místům patří Visalaje, Bílý Kříž, Grúň či Staré Hamry.
HRUBÝ JESENÍK
Dominuje mu nejvyšší moravská hora Praděd (1491 m), na jehož svazích rostou chráněné rostliny (mochny, zvonky), vyskytuje se tu kamzík. Velkou část pohoří zabírají husté lesy, místy pralesy. K oblíbeným cílům patří skalní útvar Petrovy kameny či údolí dravé říčky Bílá Opava.
NÍZKÝ JESENÍK
Odra, Budišovka či Moravice, to jsou hlavní řeky, jejichž údolí protkávají pohoří Nízký Jeseník. Oblasti dominují vodní nádrže Kružberk a Slezská Harta. Poblíž druhé se nacházejí vyhaslé sopky Velký a Malý Roudný, Uhlířský vrch a Venušina. Malebné jsou přírodní parky Moravice, Oderské vrchy, Údolí Bystřice či Sovinecko s vzácným jesenickým modřínem. Na řece Huntavě jsou krásné Rešovské vodopády.
POODŘÍ
Jedna z nejmladších CHKO v tuzemsku (1991) obepíná oba břehy řeky Odry. Meandrující koryto vytváří hned za ostravskými humny nezapomenutelné scenérie. V údolní nivě se nachází soustava rybníků. Zjara se břehy Odry pokryjí kobercem sněženek. Vede tudy naučná stezka Stříbrný chodník.
(zdj)
Zdroj: ČCCR
